Ivan Gabal

    je český politik a sociológ. Jeden zo zakladateľov Občianskeho fóra v roku 1989, od roku 1994 je výkonným riaditeľom spoločnosti Gabal Analysis Consulting a od roku 2013 poslanec Poslaneckej snemovne Parlamentu Českej republiky za KDU-ČSL. Žije v Prahe. Okrem iného je aj autorom kníh esejí a štúdií Etnické menšiny ve střední Evropě: konflikt nebo integrace, The impact of NATO membership in the Czech Republic: changing Czech views of security, military & defence (Vplyv členstva v NATO v Českej republike: zmeny českého pohľadu na bezpečnosť, ozbrojené sily & obranu) a najnovšie Hrách na zeď. „Situace naší prvé republiky nám jasně ukázala, že ani silná ekonomika a měna bezpečnost nezaručí. Československá koruna ještě platila za silnou měnu a Československo již po Mnichovské dohodě neexistovalo. Cestou k naší dnešní hospodářské stabilitě byl transfer země na Západ vstupem do NATO, teprve pak se mohla rozšířit Evropská unie. Investice do bezpečnosti a obranyschopnosti, zejména kolektivní, je investicí do stability a prosperity. Ztráta schopnosti obrany a pokles bezpečnosti zaručeně vyústí do hospodářských problémů. V naší situaci to vidím jako obětování strategické a geopolitické perspektivy krátkozraké fikci momentálního blahobytu nebo fikci o neviditelné ruce trhu, která vše zařídí. Opravdu nezařídí. Zpohodlněli jsme, ztratili pocit morální i faktické spoluodpovědnosti za bezpečnost Západu a spojenců, zapomněli jsme, čemu vděčíme za bezpečí a stabilitu života v západním světě. Tak jako ve vnitřní privatizaci, tak i ve vnější obranné solidaritě jsme propadli značně krátkodeché poživačnosti, egoismu a sebestřednosti. A když zvážíme privatizační ztráty, zkusme si projektovat možné ztráty v geopolitických výnosech z celého vývoje pro roce 1989. Členství v nejbohatším a nejbezpečnějším společenství na světě není zdarma. Je to elitní, drahý a velmi exkluzivní klub, kde nemusíme mít nic jisté. Podívejme se, co byli a jsou ochotni lidé z mimoevropských zemí udělat a vydržet, jen aby se k Evropě přiblížili. Evropa je unikátní místo, které je třeba udržovat bezpečné.“