(Slovensky)

    je český novinár. Šéfredaktor týždenníka Respekt. Žije v Prahe Roku 2003 dostal za komentáre cenu Novinářská křepelka pre novinárov do 33 rokov, v roku 2009 potom Cenu Ferdinanda Peroutky a o dva roky neskôr aj Novinársku cenu. Je autorom kníh Vládneme, nerušit (získal za ňu prestížnu cenu Toma Stopparda) a Hledá se prezident. Obe boli nominované na Cenu Magnesia Litera, podľa prvej z nich nakrútil dokumentárny film, ktorý získal cenu Trilobit. Roku 2017 mu vyšla kniha Opuštěná společnost, za ktorú už najprestížnejšiu českú literárnu cenu – Magnesia Litera – aj získal. Je tiež autorom námetu k dokumentu Tady je Šloufovo či k dokumentárnemu seriálu o mladých ľuďoch Generácia nula. „Miloš Zeman má rád slabé cíle. Ačkoli často zdůrazňuje, jak je odvážný člověk, už je tomu dávno, kdy se rozhodl jít proti většinovému mínění. Rád se veze na popularitě a rád tuto popularitu využívá proti těm, které většina zrovna zavrhuje. Možná si myslí, že uprchlíci už tolik netáhnou, tak se zaměřil na Romy. Nejdříve na jednom ze svých mítinků zalitoval, že už tady nejsou zlaté časy komunismu, který dokázal lenivé Romy donutit k práci. ,Většinou pracovali jako kopáči, a když odmítli pracovat, byli označeni za osobu práce se štítící a šli do vězení,‘ řekl doslova Zeman a použil tak slovník z neblahé doby druhé republiky (ta tu vznikla po Mnichovu v roce 1938), kdy se Romové zavírali do sběrných táborů, kde umírali či byli posíláni do vyhlazovacích koncentračních táborů. Zalitoval také, že už není možné líným Romům nafackovat. Protože se bohužel z politické scény neozvala bouře odsudku, museli se Romové bránit proti prezidentovu štvaní sami – a udělali to s vtipem: na Facebooku začali publikovat své rozesmáté fotografie ze zaměstnání. Pokud ale čekali, že se český prezident chytí za nos a omluví se jim, měli planá očekávání. Už od kauzy Ferdinanda Peroutky víme, že prezident chybu neuzná, a naopak svůj další útok ještě vyostří. A tak minulý týden prohlásil, že Romů ,pracuje bohužel jen deset procent‘ (žádná taková data ovšem neexistují) a že navíc ani nemají národní hrdost: ,Jedenáct tisíc je těch, kdo se při sčítání lidu přihlásili k romské národnosti. Tak si položte jinou otázku: co je to za národnost, která se ani nedokáže přihlásit k vlastní národnosti a místo toho se hlásí Slovák, Čech, Maďar, já nevím, kdo všechno ještě,‘ prohlásil Zeman. Na jeho otázku lze odpovědět snadno: příslušníci menšiny, kteří se raději nehlásí ke své národnosti, jsou především výpovědí o většinové společnosti okolo sebe. A Zeman to svým štvaním nechtěně dokazuje: kdo bez hrdinských genů by se hrnul k přihlašování ke skupině, proti níž organizuje nenávistné kampaně samotný prezident republiky. Ale věc nemá dobré řešení: i když se v anonymním sčítání k Romům nepřihlásíte, každý Zeman vás stejně na ulici pozná a dostat pak šanci na vzdělání, získat dobrou práci, nebýt permanentním terčem urážek a pochybností se pro vás stává nedosažitelným luxusem. Prezident Miloš Zeman se definitivně proměňuje v temnou a odpudivou figuru českých dějin.“
    Foto: Ondřej Němec / Knihovna Václava Havla